Vyhledávání


Kontakt

zakladatel webových stránek v Česku a správce tohoto webu : Marian Mario Artych, DiS.
Adresa pro zasílání poštovní korespondence :
PO BOX 12
666 01 Tišnov, okr. Brno - Venkov
Česká Republika
www.marioartych.com

založení webu : 18.11.2013
počítadlo zobrazeno : 7.4.2014

CZ TEL . : 00420 530 502 481

PL TEL. : 0048 664 500 743

E-mail: marioartych@marioartych.com

 

ANNA JANTAR A VÁCLAV NECKAŘ úspěšně spolupracovali v 2. polovině 70 let. Zde je nahrávka Anny Jantar, kde Anna představuje

svého hosta z Československa.

Zvukový záznam Anny Jantar, přivitání Václava Neckaře na koncertě :

Wypowiedz Ani.mp3 (432 kB)

1976 (2).JPG (838491)

 

 

1978(1).jpg (2,4 MB)

 

ODKAZ NA SLOVENSKÝ DOBOVÝ ČASOPIS "POPULAR"

1978Popular.jpg (754,5 kB)

 

NAJTRUDNIEJSZY PIERWSZY KROK – WYWIAD Z ANNĄ JANTAR NA SŁOWACJI, GAZETA POPULAR (SK)

 

 

Polska piosenkarka Anna Jantar otrzymała Złatą płyte za długotrwające sukcesy w piosence Za kaźdy uśmiech (płyte kupiło wtedy ponad sto tys.zainteresowanych)

Juź jest to druga złota płyta. Moźemy powiedzieć, źe nazwa jej pierwszego hitu Najtrudniejszy pierwszy krok miała racje.

  • Oczywiście, źe tak. Na dobrym początku zawsze zaleźy. Nie tylko w zawodzie sportowym. U mnie była sprawa skomplikowana. Szłam do muzyki popularnej z zawodowego grania na fortepianie. Brałam udział w szkole muzycznej w Poznaniu. I jednocześnie byłam w klubie studenckim Nurt. Za niedługo dostałam szanse śpiewać publicznie.

To był ten Najtrudniejszy pierwszy krok ??

    - Tych pierwszych kroków było więcej. W kabarecie Nurt debiutowałam publicznie. Niebyło to najgorsze. Dlatego się zdecydowałam na krok następny. Poszłam na Festywal piosenek studenckich w Krakowie. Dostałam jedną nagrode. Zorganizowałam swój program a zaczełam wspólprace z zespołem Waganci. Z tym zespołem zaczełam poznawać  regularne występy, wyjazdy od miasta do miasta, szukanie piosenki, znowu i znowu zdobywać publiczność. Do tego nas zaprośili do radia i ja nagrałam piosenke „Co ja w tobie widziałam“. Z zespolem Waganci była premiera na całopolskim narodowym festywalu w Opolu. Później byl występ z tematem armii w Kołobrzegu. Pierwszy raz bylyśmy w telewizji, w studiu. Zaprośily nas, źe bym tam zaśpiewała w filmie z muzikalem Milion za Laure pl.wikipedia.org/wiki/Milion_za_Laur%C4%99

. Udał nam się telewizyjny chrzest a potem przyszły teź Polskie nagrania.

 

A potem nastąpiły następne utwory, które odniosły sukcesu??

 

     - Pierwszy raz występowałam teź za granicą. Sbieg okoliczności był taki, źe byłam na festywalu Děčinská kotva 1972. Potem było turne – Związek Radziecki, Bulgaria, Jugosławia i Niemcy. W 1974 roku wydałam długograjacą plyte „Tyle slońca w całym mieście“. Usilowałam o to mieć interesujące piosenki.  Praca w dramaturgii tego albumu była duźo pomyślna. A nie tylko dla mnie. Mój mąź Jarosław Kukulski był kompozytorem muzycznym. Zajmuje się duźą ilościa mojego repertoaru. Albo jest autorem albo ma wspólprace z innymi kompozytorami. Byłam niespodzianie zadowolona, źe Jarek się starał o album „Tyle slońca w całym mieście“ i opłaciło mu się to. Miał sukces u sluchaczy, sprzedał ponad 150 tys. płyt. I to mi przyniosło Złatą płyte.

 

Otrzymaliście następne ceny i nagrody ??

- W 1975 roku miałam piosenke Wojciecha Trzcińskiego……………… na  Mięzynarodowym festywale w Sopocie. Otrzymałam za interpelacje tej piosenki

2. cene Polskiego dnia,  Najwyszą cene publiczności i Cene gazety Glos Wybrzeźa. Na międzynarodowym festywale Dresden (Dražďány) śpiewałam piosenke „Niech ziemia płynie w kwiatach“. Za zaśpiewanie tej piosenki komisja dała mi drugą cene.

A jaki ma teraz pani repertoar ??

    -Staram się, źe by był potęźny i bogaty. Śpiewam nie tylko hity naszych kompozytorów, ale teź przy okazji zagranicznych. I teź utwory w których moge pokazać swoje moźliwości głosu i interpretu. Usiłuje nawiązać kontakt se słuchaczami a publicznością nie tylko w Polsce, ale i za granicą.

 

 

  

 

OBA NA SCÉNĚ

Foto : Leslaw Sagan

Rozhovor vedl : janusz Wegiera

Rozhovor z polského časopisu, č.5  Panorama ze dne 28. ledna 1978

manželé Anna Jantar a Jaroslav Kukulský

 

Tohle manželství tvoří tandem rovněž v profesním životě. Rozhodli jsme se položit pár otázek Anně Jantar a Jaroslavu Kukulskému. Annu Jantar znají všichni její fanoušci. Jaroslav Kukulský v minulém roce (1977) vyhrál v soutěži Panoramy. Získal od čtenářů titul Nejlepší hudební skladatel roku.

JAKÝ TO BYL ROK PRO VÁS  (1977) ??

Anna Jantar : Méně úspěšný než ten předchozí. Mnoho plánovaných věcí se nedotáhlo do konce. A kromě toho – neúspěšné prázdniny. Konečně po tolika letech se nám podařilo vyjet si s rodinou někam a přece víte, jaké bylo tenkrát počasí. Jedinou naší útěchou byla naše malá dcerka Natalia, začala chodit, mluvit. A jinak hodně práce – nahrála jsem třetí CD, ale to není ještě všechno.

Jaroslav Kukulský : Nebyl to nejšťastnější rok  ve smyslu práce. Nižší výdělky z tvůrčí práce, zvláště tam, kde jsme získali výraznou popularitu. Byl to pro nás rok shonu. Navíc se mi podařilo složit hudbu k filmu „Nie zaznam spokoju“ (Nezažiju klid) v režii Mieczyslawa Waškovského a pár písniček, z kterých největší popularitu získala píseň „Vždy někde někdo čeka“ (Zawsze gdzieś czeka ktoś). V minulém roce se tak stalo takže díky mnoha písním a operativnímu přístupu Autorské agentury a zájmu zahraničních gramofonových firem. U zahraničních posluchačů je největší popularitou píseň „Tolik slunce v celém městě“ (Tyle slońca w calym mieście).

Poznámka : Píseň Zawsze gdzieś czeka ktoś byla u nás v českém Televarieté

 

 

 

CO HLEDÁTE VE SVÝCH SKLADBACH ??

Anna jantar : Zřejmě hledám sebe, především sebe. Přiznávám se, že dříve jsem zpívala tzv. „pod někým“, dnes nechci někoho napodobovat. Prosím nečekejte, že já někdy budu zpívat soul nebo rockové balady. To prostě není můj styl.

Jaroslav Kukulský : Někteří lidé mi již dali nálepku „skladatele topsellers“. Není to úplně pravda. Píši různé formy zábavné hudby, ale starám se své skladby tvořit tak, aby díky melodii mohli se dostat ke všem posluchačům  a aby patřily k profesionální zábavné hudbě. Je to velmi obtížné to skloubit.

 

CO OČEKÁVATE V ROCE 1978 ??

Anna Jantar : Více klidu, lepší počasí v létě. Více času na soukromý domov. Od ledna připravujeme nový program se skupinou. Rovněž v lednu jsem nahrávala program pro STUDIO 2, dále mám nahrávky ve Spolkové republice Německo. V dubnu jedu do USA. Předtím budu ještě nahrávat v českém SUPRAPHONU desku s hitami v angličtině. Plánů mám hodně, ale přirozeně jsem hodně zdrženlivá, zatím nechci mluvit o tom, co bude a co budu dělat.

Jaroslav Kukulský : Chtěl bych vyzkoušet muzikálové formy hudby, již jsem o tom hovořil s více autory. Jestli se dočkám nějakého zajímavého liberta – budu se určitě plně angažovat. Doufám, že v roce 1978 pojedu opět do Kanady a vyřídím si tam věci ohledně smlouvy s německým producentem „Electrola“.

 

JAK VIDÍTE SEBE ZA DESET LET ??

 

Anna Jantar : Za deset let nebudu ještě tak stará osoba, abych odešla ze scény. Myslím si jednak, že v té době se budu více věnovat své rodině a svému domu.

Jaroslav Kukulský : Tak daleko mé představy nesahají. Asi nejvíce pravděpodobné je, že budu mít větší tvůrčí zkušenosti než dnes. Kromě toho budu muset více pracovat, abych se udržel na domácím trhu. Mám na mysli mladé polské skladatelé, kterých je v tento okamžik již pěkná hromádka a za deset let jich bude jistě ještě víc. Protože v poslední době mě zajímá filmová hudba, doufám, že za deset let budou vyšší zisky v této oblasti.

 

z polštiny do češtiny přeložil

Marian Mario Artych, DiS.

Brno 3.8.2014

 

POLSKA GAZETA PANORAMA Z 28.01.1978r., rozmowy s Anna Jantar i Jaroslawem Kukulskim :

 

1978Panorama.jpg (2,6 MB)

 

 

 

 

 

 

 

Odkaz na POLSKÁ VIDEA

 

nebo LETECKÉ NEŠTĚSTÍ - VIDEO

 

 

DOPIS OD DCERY NÁTALIE KUKULSKÉ ANNĚ JANTAR :

Natalia Kukulska, nar. 3. 3. 1976, zpěvačka, dcera hudebního skladatele Jaroslava Kukulského a zpěvačky Anny Jantar napsala své zesnulé matce dopis. Tedy jakýsi pomyslný dopis své mamince na onom světě. Anna Jantar zahynula při leteckém neštěstí ve Varšavě 14. 3. 1980, tehdy byly Natálii čtyři roky. Dopis je přeložen do češtiny a zde uvádíme jeho znění :

 

 

Mámo,

je to tak těžké, napsat ti dopis. Vždyť ty všechno víš. Spoustu myšlenek směřovaných k tobě jsem ti vyzpívala ve verších písní "Na druhé straně" ("Po tamtej stronie“), "Skoro si nás nepamatuji, a je těžké vůbec tomu rozumět, po kom se mi tak stýská" ("Prawie niepamietam nas, nawet trudno zrozumieć, za kim tesknie tak“)  nebo "Znám tě po svém, myslím si, že právě taková jsi mohla být, jakou jsem si Tě vytvořila, když jsi mi chyběla" („Po swojemu Ciebie znam, myśle, źe wlaśnie taka moglaś być, jaka stworzylam, gdy brakowalo mi Ciebie“ ).

A odešla jsi, když jsem měla právě čtyři roky.  Mnoho věcí z našeho společného života si nepamatuji.  Zato vidím, kolik jsi toho už dosáhla v tak mladém věku, jak silně ses stačila zapsat do pamětí a srdcí lidí. Píšu ti v době, kdy jsem tě věkem přesáhla už o osm let! Je mi už třicet sedm, zatímco tobě bylo dvacet devět let, když jsi přišla o život.  Pořád přemýšlím nad tím, jaká bys byla dnes. Myslím si, že pořád tvůrčí.  Počet tvých fanoušků se neustále zvyšuje. Do dnešního dne mám signály, že to tak je. Jsi pro ně důležitá, vracejí se k tobě jako k inspirujícímu zdroji. To je pro mě to nejcennější, co jsi tu po sobě zanechala - je to víc než kariéra, víc než písničky, i když máš i zde můj obdiv.

V poslední době jsem byla v myšlenkách dost s Vámi - s tebou i s tátou. Vaše skladby získaly nový život v aranžmá Adama Štáby na koncertě "Malá hrstka života " („Źycia mala garść“). Koncert v Opolu nebyl mojí iniciativou, ale iniciativou obyvatel města Opole. Nic se neděje náhodou. Teprve, když koncert proběhl, cítila jsem, jak moc jsem ho právě já potřebovala slyšet. Jako by celý  koncert i jeho záznam na DVD byl druhem duševního pomníku pro Vás. Hodně mě obohatily i rozhovory s lidmi, kteří Vás znali, stejně jako i nové pohledy a poznání o tobě. I když jsi to tak nikdy nevnímala, byla jsi hvězdou.

Asi stačilo, že jsi někam vešla a už si tě všímali. Velmi se mi líbilo to, že jsi byla tak šíleně uvolněná. Zbygniew Holdys říkal, že když jste spolu zpívali píseň "Někdo mezi námi" („Ktoś miedzy nami“ ), rušila jsi ho pošilháváním, a  poté jsi se s vážnou tváři  dívala směrem k divákům a svoji partii jsi zpívala s plným citem. Takže to, že mně občas napadají bláznivé nápady, mám asi nejen po tatínkovi.  

Pro svou skupinu jsi byla kamarádkou Ankou. Po koncertě jsi je pozvala k sobě do pokoje v hotelu, chystala jsi jim šunku, okurek, obložené chlebíčky, vařila jsi jim čaj...

Lidé, kteří tě znali, uvádějí, že máme mnoho společného. Slyším, jak říkají :

„Tak stejně to dělala Anna“. Tebe a mě vychovala babička. Vím, že jsi trpěla tím, že jsi mi nemohla věnovat více času, ale brávala jsi mě s sebou na koncerty. Dělala jsem to také tak, když mé děti byly menší. Tak rychle jsi nám odešla, celou dobu cítím, jak všechno trvá tak krátce.  Snažím se proto všeho si užít a nepromeškat důležité okamžiky života.

 

Natálie (Natalia)

Tento dopis je v originální verzi - v polštině na stránce :

www.anna-natalia.blog.onet.pl

 

 

 

 #x  

Ze života Anny Jantar

Informace ze života Anny Jantar, které nebyly dosud publikovány, naleznete zde

Poděkování občanskému sdružení Freewill

 

Jako zakladatel a správce webu o Anně Jantar a člověk česko - polského původu chci poděkovat občanskému sdružení Freewill za ochotu a podporu webu www.annajantar.eu

Novináři v České Republice publikují jen to, co je pro ně výhodné a většinou ta špatná zpráva z této doby je ta nej. Že nějaký podvodníček dovezl špatné zkažené maso, atd. Také jsme měli aféry, např. metylalkohol

 

.. 

Je potřeba v České Republice připomínat, kdo to byla Anna Jantar (zpěvačka polského původu, která zpívala i německy, anglicky, někdy i francouzsky), byla hvězdou 70. let v sousedním komunistickém Polsku. Byla zvána všude po světě včetně USA. Její písně se vyznačovali radostí a úsměvem, to bylo to co jí hodně přidávalo na popularitě.

Je potřeba také přípomínat v ČR, co se stalo ve Varšavě v březnu 1980. Komunistický režim měl sovětská letadla v dezolatním stavu, to zatajil a díky tomu při letu z USA do PL zemřela 29letá žena, matka 4 leté Natálie.Rodina, která na ní čekala na letišti Okentě, se jí nikdy již nedočkala. Na pohřbu ve Varšavě plakalo až 40 tis. lidí, nikdo v té době takový pohřeb nikde neměl.

 

  Chci také poděkovat občanskému sdružení Freewill za veškeré jejich usílí pomáhat druhým, vytvářet harmonické prostředí pro nemocné, sociálně slabé a různě postižené. I neziskový sektor může být zajímavý, pokud přináší ovoce a kvalitní služby pro ty, kdo je potřebují.

 

Marian Mario Artych, DiS.

ekonomický pracovník, lektor

a zakladatel webu o Anně Jantar v České Republice

odkazy : www.marioartych.com

www.spolekfreewill.cz/